Světové rekordy v běhu na 100 m mužů - mnoho povolaných, málo vyvolených

Usain BoltStovka za 12,6 s; patnáctistovka za 5:35 min; 3 km za 10:28 min; 10 km za 45:10 min; granát 59 m; oštěp 24 m; dálka 610 cm; výška 165 cm - výkony, na které jsem už dávno zapomněl, třebaže mne stály dosti sil :-). Výkony naprosto podprůměrné, které nestojí ani za zaznamenání, že? Paradoxně, amnézie a nános prachu nepokrývá jen mé pokusy, ale i výkony pro člověka naprosto výjimečné, které mají tu smůlu, že je někdo lepší překonal. Mluvím o světových rekordech a o jejich mediálně zapomenutých tvůrcích. Naštěstí je tu internet a možnost relativně rychle dohledat vývoj rekordů v čase u různých atletických i neatletických disciplín. Nyní je k tomu obzvlášť vhodná příležitost. 16.8. 2009 padl na mistrovství světa atletů nový světový rekord v běhu na 100 m mužů. Usain Bolt se postaral nejen o nejrychlejší čas, který kdy člověk dokázal, ale postaral se také o jedinečnou show pro diváky. Krátké video, které jsem sestříhal na základě live vysílání ČT najdete zde.
 
Asafa PowellO Usainu Boltovi se toho za poslední dny napsalo mnoho. Na YouTube najdete stovky střihů podobných tomu mému s komentáři v desítkách světových jazyků! Jelikož se zdaleka nejedná o rekord poslední, místo oslavných balad raději zavzpomínám na rekordy, které kdy padly na této trati. Literární záznamy se odvíjejí od časů dosažených na prvních novodobých olympijských hrách (Atheny, 1896). Američan Thomas Burke zde dosáhl času 12.0 s (tak vida, ten můj osobák není "až tak špatný"). V rozbězích mu prý naměřili 11.7 s. Údaje z archívů k jeho času poznámenávají, že mnoho špičkových atletů té doby se her neúčastnilo a sám Burke se soustředil spíše na delší tratě. Po založení atletické federace IAAF v roce 1912 je prvním oficiálně vedeným rekordem na 100 m čas američana Donalda Lippincotta 10.6 s. Hranici 10 vteřin poprvé prolomil američan Jim Hines na olympiádě v Mexiku 1968 časem 9.95 s (měřeno již elektronicky, elektronické měření času s přesností na setiny vteřiny používá IAAF oficiálně až od roku 1977). Vysoká nadmořská výška, v níž bylo rekordu dosaženo, způsobila, že tento čas překonal časem 9.93 Calvin Smith až o patnáct let později. Když v roce 1991 Carl Lewis probíhá v Tokiu stovku za 9.86, nikdo netuší, že bude muset uplynout dalších dlouhých patnáct let než se hodnota rekordu srazí dolů o jednu desetinu vteřiny. Sedm posledních rekordů dosažených od roku 2005 mají v držení dva jamaičané - Asafa Powell a Usain Bolt. Všechny dosažené časy jsem vložil do tabulky. Prakticky všechny poválečné rekordy byly zaznamenány na kameru a jsou zveřejněny na internetu. A tak s trochou sportovní nostalgie můžete znovu prožívat novodobou atletickou historii. V tabulce jsou odkazy na videa v posledním sloupci.

Údaje v tabulce jsem získal ponejvíce z Wikipedie, krátké šoty z YouTube. Aktuální světový rekord na trati 100 m mužů je tedy 9.58 s. Poodhrňme alespoň na moment závěs českých luhů a hájů. Víte, jakou hodnotu má ve stejné disciplíně náš rekord národní? Drží jej za výkon 10.24 sekund Ivan Šlehobr. Dosáhl jej v roce 1997 v Jablonci nad Nisou. Mimochodem, uhádli byste, kdo drží národní rekord v kategorii žen? Zní to téměř neuvěřitelně, ale Jarmila Kratochvílová! Má hodnotu 11.09 (světový rekord američanky Florence Griffith-Joynerové z Indianapolis z roku 1988 je 10.46 s) a byl dosažen v Bratislavě v roce 1981. Když si uvědomíte, kdo dodnes drží světový rekord na trati 800 m žen, složíte patrně, stejně jako já, velký hold této naší úspěšné atletce z Golčova Jeníkova.
 Calvin Smith
Špičkovýc
h sprinterů, kteří se dostali pod hranici 10 sekund je celá řada. Jejich počet je v současnosti okolo šedesáti - mnohem více než se objevuje v tabulce světových rekordů. Mnoho z nich trénovalo ve stejných tréninkových skupinách jako světoví rekordmani, a přesto se ve světových análech nikdy neobjevili. Je otázka, proč. Výjimečnost světových rekordů leží totiž možná někde úplně jinde než za antropometrickými parametry, extrémní tréninkovou zátěží, maximální fyzickou a psychickou přípravou sportovců, kbelíky podpůrných prostředků; jinde než za parametry a nadmořskými výškami stadiónů, a také daleko od medializace samotných atletů. Tyto zmíněné aspekty jsou pouhou podmínkou pro vytvoření světového výkonu. Jejich výjimečnost je však dána mimo jiné též individualitou a nenapodobitelností jejich nositelů, kteří obohatili a obohacují atletiku o svůj vlastní běžecký a životní styl. A to přesto, že v některých případech jim k výkonu možná pomohla i náhoda, kdo ví....

 Stírám prach a listuji záznamy, které mapují milníky této nádherné sportovní disciplíny...


  Martin Beránek
  19.8.2009

Světové rekordy na trati 100 m mužů:

ČAS Jméno (národnost) Datum závodu Místo závodu Profil Video
12.0 (první literární údaj, OH) Thomas Burke (USA) 1896 Atheny zde není
10.6 (první oficiální rekord IAAF) Donald Lippincott (USA) 6.7.1912 Stockholm zde není
10.4 Charles Paddock USA) 23.4.1921 Antwerp zde není
10.3 Percy Williams (CAN) 9.8.1930 Toronto zde není
10.2 Jesse Owens (USA) 20.6.1936 Berlin zde zde
10.1 Willie Williams (USA) 3.8.1956 Berlin zde není
10.0 Armin Hary (SRN) 21.6.1960 Zurich zde zde
9.95  Jim Hines (USA) 14.10.1968 Ciudad de Mexico zde zde
9.93 Calvin Smith (USA) 3.7.1983 Colorado Springs  zde report
9.86 Carl Lewis (USA) 25.8.1991 Tokio zde zde
9.85 Leroy Burrell (USA) 6.7.1994 Lausanne zde zde
9.84 Donovan Bailey (CAN) 27.7.1996 Atlanta zde zde
9.79 Maurice Greene (USA) 16.6.1999 Atheny zde zde
9.77 Asafa Powell (JAM) 14.6.2005 Atheny zde zde
9.77 Asafa Powell (JAM) 11.6.2006 Gateshead zde zde
9.77 Asafa Powell (JAM) 18.8.2006 Zurich zde zde
9.74 Asafa Powell (JAM) 9.9.2007 Rieti zde zde
9.72 Usain Bolt (JAM) 31.5.2008 New York zde zde
9.69 Usain Bolt (JAM) 16.8.2008 Peking zde zde
9.58 Usain Bolt (JAM) 16.8.2009 Berlin zde zde



WebZdarma.cz